Dne 3.6.2020 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prvním čtení dva legislativní tisky týkající se držení zbraní. Prvním je sněmovní tisk 92, tedy tzv. mininovela zákona o zbraních a druhým je sněmovní tisk 669 tedy tzv. nadstavbový zákon. Co to v reálu znamená?

Tisk 92 se pracovně nazývá mininovelou (přesněji Novela zákona o střelných zbraních) a to proto, že implementuje v nezbytné míře povinnosti dané směrnicí.  Tisk 92 vznikal jako vládní návrh na přelomu roku 2017 a 2018. Tedy od té dobu již se dost klíčových věcí změnilo. Tisk 669 nazývaný „nadstavbovým“ zákonem (přesněji: zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky) je poslaneckým návrhem. Tento například zavádí dobrovolný systém střelecké přípravy pro držitele zbrojních průkazů.

Podívejme se nyní co se v rámci legislativního procesu bude dít nadále (a vezmeme jednoduchou variantu, když se nikde nikomu nic nevrací a vše běží hladce):

Navrhovatel předloží tisk předsedovi Poslanecké sněmovně (PS či PSP) Parlamentu České republiky. Pokud není předkladatelem vláda, pošle návrh předseda sněmovny k vyjádření. Organizační výbor jej zařadí na jednání schůze PS a určí zpravodaje tisku a navrhne, který výbor bude garanční (v našem případě Výbor bezpečnosti). V momentě, kdy se na něj dostane v rámci programu schůze řada, proběhne tzv. první čtení. V ten moment sněmovna návrh buď zamítne, vrátí k dopracování, nebo přikáže garančnímu výboru a případně dalším výborům k projednání. Přesně v tomto momentu se nacházíme. Oba tisky byly přikázány výboru bezpečnosti.

Na výboru mohou vzniknout pozměňovací návrhy. Následně výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh schválit, zamítnout nebo vrátit k dopracování. (Jak zaznělo z úst některých poslanců, pozměňovací návrhu k tisku 92 zcela jistě vzniknou.). Garanční výbor má na projednání tisku lhůtu 60 dnů, teprve po jejím uplynutí může následovat druhé čtení (v našem případě tedy po parlamentních prázdninách to jest v září 2020). Ve druhém čtení pak tisk opět uvede navrhovatel. Poté vystoupí zpravodaj výboru a přednese stanovisko výboru. Následně v podrobné rozpravě může kterýkoliv poslanec předložit pozměňovací návrhy. Pokud na konci druhého čtení není návrh vrácen výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení.

V rámci třetího čtení lze již navrhovat pouze opravy legislativně technických a podobných chyb (překlepy, chybné odkazy atp.) nebo opakování druhého čtení. Následně navrhovatel a zpravodaj přednesou svá stanoviska. Pak se hlasuje nejprve o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pak o zákonu jako celku.  Je-li souhlas vysloven, projednávání ve Sněmovně končí a tisk je postoupen Senátu.

Předseda Senátu postoupený tisk předává organizačnímu výboru Senátu.  Organizační výbor Senátu přikáže garančnímu výboru tisk k projednání.  Projednání ve výborech probíhá podobně jako ve sněmovně. V rámci jediného čtení Senát schválí, vrátí sněmovně, nebo vyjádří vůli se jím nezabývat.

Následně jde tisk k prezidentovi republiky. Pokud ten jej nevrátí Sněmovně, podepíše jej a pošle zpět předsedovi sněmovny, který jej podepíše, následně jej podepíše předseda vlády a tisk je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonu.

Věřím, že teď je již jasnější, v jakém bodě se nyní nacházíme. Jsme teprve zhruba v první čtvrtině celého procesu. A tedy je naprosto předčasné vynášet jakékoliv soudy. A to jak o textu samotném, tak o lidech, kteří o něm jednají, nebo se podílejí na jeho přípravě.

Pochopitelně budeme ostře sledovat a hlídat veškeré podané pozměňovací návrhy a konzultovat je s poslanci, senátory a zástupci exekutivy. Coby expertní organizace budeme nadále korektním způsobem poskytovat maximální argumentační podporu, přesná data a informace nutné k zachování vyváženého a funkčního zákonného zakotvení držení zbraní.

Jakub Smetánka - viceprezident LEX z.s.