Zpracované možné pozitivní a negativní dopady návrhu Evropské komise ohledně novely Směrnice 2008/51/ES o nabývání a držení střelných zbraní.

Zákaz poloautomatických zbraní, které mají vzhled automatických zbraní

Pozitivní dopad: Žádný. Jediné, čím se tyto zbraně zásadně liší od svých vojenských předloh, je nemožnost střelby dávkou – což je právě ta vlastnost, která činí vojenské zbraně nebezpečnějšími než jiné. Náboje středního balistického výkonu, které oba tyto typy zbraní (poloautomatické i automatické) používají, jsou slabší než běžné lovecké střelivo. Zásobníky o obdobné kapacitě se vyrábějí i pro čistě civilní zbraně. Jako zbraně kategorie B podléhají tyto zbraně v České republice přísnému dohledu a kontrole (zbrojní průkaz, povolení od policie, registrace na držitele atd.). Není známo, že by teroristé ke své činnosti používali tento typ zbraní, natož legálně držených.

Negativní dopad: Právě díky shodnému vzhledu, ovládání a střelivu se civilista může na tomto typu zbraní naučit zacházení s vojenskou zbraní, aniž by ji musel vlastnit nebo k ní vůbec mít přístup. Toho se využívá při projektech spolupráce mezi armádou, občany a komerčním sektorem, například v projektech z dotačního programu POKOS – Příprava občanů k obraně státu. V těchto programech, zaštítěných Ministerstvem obrany, vedou dobrovolníci z Aktivních záloh AČR i civilní instruktoři mimo jiné i výcvik ve střelbě. Těchto kurzů se účastní zejména lidé, kteří by rádi nějakým způsobem zvýšili svou připravenost k obraně země, ale z časových, rodinných a obdobných důvodů nemohou vstoupit do Aktivních záloh. K tomu výcviku se využívá právě těchto poloautomatických zbraní, které jsou buď v soukromém vlastnictví samotných instruktorů, nebo jsou zapůjčeny komerční firmou. Zákaz těchto zbraní by tyto aktivity v podstatě ukončil – alternativní možnost konat tento výcvik v režii armády se skutečnými vojenskými zbraněmi je neschůdný z důvodů nedostatku lidských zdrojů (instruktoři), materiálních zdrojů (málo střelnic schválených pro používání automatických zbraní) i z administrativních důvodů (nelze někomu jen tak půjčit vojenskou zbraň ve vlastnictví státu).

K tomu je nutno připočítat hodnotu výcviku samotných držitelů těchto zbraní. V České republice se v civilním držení nachází cca. 50 000 těchto zbraní. To znamená, že Česká republika má v případě nutnosti k dispozici nejméně stejný počet lidí vycvičených v ovládání vojenské zbraně, a to okamžitě, zadarmo, a jejich výcvik je zpravidla výrazně lepší, než jaký by armáda dokázala poskytnout během zrychleného výcviku (tisíce vystřílených nábojů jsou u sportovních střelců spíše pravidlem než výjimkou).

Navíc, pokud by se toto opatření vykládalo doslova, došlo by k zákazu velkého množství civilních zbraní z důvodu existence jejich vojenských protějšků (například jedna z nejčastějších pistolí pro obranu Glock 17 má shodně vyhlížející vojenskou automatickou verzi Glock 18).

Zakázané zbraně mají být zakázané i po znehodnocení

Pozitivní dopad: Žádný. Komise předpokládá, že zákazem těchto zbraní se zabrání jejich nelegální reaktivaci. České předpisy o znehodnocování zbraní jsou však natolik důkladné, že reaktivace znehodnocených zbraní téměř není možná – respektive možná je, ale vyžadovala by takové nástroje, materiál a zejména odborné znalosti a dovednosti, že osoba disponující těmito zdroji a schopnostmi by dokázala zbraň vyrobit od základu.

Negativní dopad: Jedná se o kriminalizaci držení předmětu, který je v zásadě neškodný. Navíc je zde zcela zjevně porušena zásada proporcionality, neboť žádaného efektu (zabránění nelegální reaktivace znehodnocené zbraně) lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem – vydáním minimálních společných standardů pro znehodnocování zbraní na obdobné úrovni, jako má ČR, aby se zajistilo, že znehodnocené zbraně budou znehodnocené opravdu nevratně.

Zde je nutno připomenout, že podle Směrnice 2008/51/ES, čl. 13/1 měla toto právě sama Komise učinit již nejméně před pěti lety, a z čl. 2/1 je zřejmé, že pokud v tomto směru existovaly nějaké nedostatky, Komise o tom musela vědět. Přitom právě toto je způsob, kterým se pachatelé teroristických útoků v Paříži dostali ke zbraním.

Povinnost muzeí znehodnotit veškeré automatické zbraně a poloautomatické zbraně se vzhledem automatických zbraní

Pozitivní dopad: Žádný. Není známo, že by teroristé získávali zbraně z muzeí. Zřejmě to bude i tím, že zbraně v muzeích bývají důkladně zabezpečené a střežené.

Negativní dopad: Nevyčíslitelný. Znehodnocením zbraně dojde k nevratnému poškození její sběratelské hodnoty. Pouhá finanční škoda vyjádřená tržní cenou by byla podle vzácnosti zbraně v řádu tisíců až statisíců korun, ovšem škoda takto způsobená na její historické a kulturní hodnotě je z podstaty věci nevyjádřitelná v penězích, a přitom nenahraditelná. Některé exponáty – například zbraně československých parašutistů, vystavené v kryptě kostela v Resslově ulici – jsou natolik unikátní a symbolicky spjaté s národní historií, že jejich poškození by bylo vyloženě zločinem na našem kulturním dědictví.

Zákaz držení automatických zbraní a poloautomatických zbraní se vzhledem automatických v soukromých sbírkách

Pozitivní dopad: V České republice žádný. V jiných zemích by se tím vyřešil problém, že sběratelské zbraně jsou vyjmuty z působnosti Směrnice, tudíž se řídí národní legislativou, která bývá všelijaká.

V České republice je jako mez volně sběratelských zbraní určen rok 1890. Všechny historické automatické a poloautomatické zbraně tedy podléhají stejné kontrole jako moderní zbraně (protože před rokem 1890 ještě žádné neexistovaly). Poloautomatické zbraně jsou tedy na zbrojní průkaz, na povolení a zaregistrované u policie. Soukromé civilní držení automatické zbraně ze sběratelských důvodů náš zákon umožňuje, kromě všeho výše zmíněného však je třeba výjimka od Policie ČR, která není nároková a v praxi se uděluje jen na skutečné historické exponáty. Zákon také předepisuje důkladné zabezpečení a Policie ČR má dokonce oprávnění ke vstupu do obydlí za účelem kontroly tohoto zabezpečení.

Negativní dopad: Výrazné omezení sběratelské činnosti, kterou soukromé osoby přispívají k uchování historických památek. I zde je porušena zásada proporcionality, neboť z příkladu ČR je zřejmé, že kontroly nad sběratelskými zbraněmi lze dosáhnout i bez jejich zákazu.

Zákaz civilního držení, výroby, prodeje atd. automatických zbraní

Pozitivní dopad: Zcela by se eliminovalo riziko zneužití legálně držené automatické zbraně. Opět je zde však otázka proporcionality, protože při výše uvedených požadavcích na zabezpečení je toto riziko velmi nízké a případy zneužití extrémně zřídkavé.

Negativní dopad: Zde zřejmě Komisi vůbec nedošlo, že i zbraně ve státním držení jsou vyráběny v komerčním sektoru a od něj státem kupovány. Znamenalo by to zákaz výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky, což by znamenalo, že by členské státy musely buď zřídit státní zbrojovky, nebo zbraně pro své armády nakupovat ze zemí mimo EU.

Přesun ostatních znehodnocených zbraní, expanzních zbraní a maket zbraní do kategorie C

Pozitivní dopad: V případě zavedení důkladných deaktivačních standardů a výrobních provedení expanzních zbraní žádný. Poctivě znehodnocená zbraň je trvale nefunkční. Nemožnosti konverze expanzní zbraně na ostrou je možné dosáhnout nařízením patřičných výrobních postupů a dohledem nad jejich dodržováním (jako v ČR). Makety zbraní jsou neškodné, protože to prostě nejsou zbraně.

Negativní dopad: Vzhledem ke statisícům těchto zbraní by zavedení jejich registrace a nutnost si k jejich držení pořídit zbrojní průkaz znamenala obrovské, a přitom zbytečné náklady jak pro státní správu, tak i pro občany. Pod ohlašovací povinnost a nutnost mít zbrojní průkaz by spadly mimo jiné také sporty jako airsoft a paintball, protože ačkoli jde v zásadě o slabé vzduchovky přímo stavěné k tomu, aby jimi lidé stříleli po sobě a neublížili si, také mají obvykle podobu střelných zbraní, tedy je návrh Směrnice počítá mezi makety.

Komise předpokládá, že konfiskaci a zničení nově zakázaných zbraní provedou členské státy, zároveň však neočekává žádný dopad na unijní rozpočet

Z toho plyne, že náklady opatření buď ponesou členské státy (přitom jen v ČR lze očekávat kompenzace a náklady v řádech miliard korun), nebo Komise předpokládá vyvlastnění bez náhrady (což je v rozporu s českou ústavou).

Propojení národních registrů zbraní

Pozitivní dopad: Lepší komunikace mezi národními policejními složkami, zlepšení koordinace postupu proti černému trhu se zbraněmi.

Negativní dopad: Registry zbraní obsahují osobní data jejich držitelů. I v tomto případě je porušena zásada proporcionality, neboť k zamýšlenému účelu není nutno sdílet veškeré informace – stačí sdílet data o zbraních ukradených, ztracených a nalezených.

Sdílení informací mezi příslušnými úřady o udělených a odmítnutých povoleních k držení zbraní

Pozitivní dopad: V případě odmítnutí udělení povolení z nějakého závažného důvodu (trestná činnost, zdravotní stav) by bylo zabráněno získání tohoto povolení v jiném státě.

Negativní dopad: Opět z hlediska proporcionality, k dosažení účelu stačí sdílet informace o odmítnutých povoleních, není třeba sdílet informace o vydaných.

Zavedení celoevropských konstrukčních standardů pro expanzní zbraně, aby bylo zabráněno jejich nelegální konverzi na ostré

Pozitivní dopad: V České republice žádný. Naše legislativa předepisuje konkrétní požadavky na výrobní provedení expanzní zbraně, které její konverzi na ostrou vylučují.

Negativní dopad: Teoreticky žádný, v tomto směru máme již splněno. Pokud by však celoevropské konstrukční standardy byly konkrétní a odlišné od našich, museli bychom zbytečně měnit legislativu, výrobci by museli měnit výrobní postupy, pořizovat nové nástroje atd.

Zavedení maximální doby platnosti zbrojního průkazu – 5 let

Dopad: Nezjistitelný. Uvedená hranice je zvolena arbitrárně a ani v návrhu není nijak zdůvodněna.

Zavedení povinnosti žadatele o zbrojní průkaz podstoupit zdravotní vyšetření

Pozitivní dopad: V ČR žádný, tuto povinnost máme již zavedenu.

Negativní dopad: V ČR žádný – určení konkrétního způsobu splnění této povinnosti je ponecháno v kompetenci členských států, tedy lze předpokládat zachování současné podoby.

Rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku

Pozitivní dopad: Žádný. Současný seznam hlavních částí zbraně (hlaveň, tělo zbraně, závěr) je dostatečný – bez kterékoli z těchto tří částí nelze složit funkční zbraň.

Negativní dopad: Náklady a potíže spojené s retroaktivním označením a registrací závorníků a nosičů závorníků u všech existujících zbraní.

Regulace výrobců, dovozců, opravců atd. všech částí zbraní

Pozitivní dopad: Žádný. Výrobci hlavních částí zbraní již podléhají licenční povinnosti a dalším regulacím dle zákona o zbraních a střelivu.

Negativní dopad: Rozšíření regulace a kontroly o jiné části zbraní než hlavní (pažby, mířidla, zásobníky apod.) by znamenalo obrovské náklady na administrativu. Přitom zcela zbytečně, neboť tyto části jsou samy o sobě zcela neškodné. Ku příkladu truhlárna, kde se vyrábějí pažby, by si musela pořídit zbrojní licenci a koncesi na výrobu zbraní, ačkoli samotnou pažbu je sotva možné nějak zneužít k nezákonným účelům.

Zákaz online prodeje zbraní a jejich částí

Pozitivní dopad: V České republice žádný. Kompletní zbraně, stejně jako jejich hlavní části není dovoleno posílat poštou. Zbraň si zákazník může na internetu vybrat, popřípadě uzavřít smlouvu a zaplatit, ale předání musí proběhnout fyzicky se všemi náležitostmi podle zákona.

Negativní dopad: Stejný jako v předchozím bodu. Jiné části zbraně než hlavní jsou neškodné a jejich posílání poštou nepředstavuje žádné riziko.

David Karásek
člen představenstva LEX