LEX logo

Dnes vychází číslo 3/2013 časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE, ze kterého jsme převzali tento zajímavý článek:

Rakousko: Exces s brokovnicemi

Mezi českým a rakouským zbraňovým právem je možné nalézt celou řadu shod a podobností. Jdou nejen na vrub jednotící síle EU, ale z větší části i společné právní tradici ještě z dob Rakousko-Uherska. Rozhodně platí, že rakouské zbraňové zákony jsou spíše bližší českým než drakonickým německým. V některých ohledech je rakouské zbraňové právo dokonce ještě liberálnější než naše.

Velmi dlouho, až do roku 1938, platil v Rakousku jako základní dokument zbraňové legislativy císařský Zbraňový patent č. 223 z 24. října 1852, který známe i z českého prostředí. Vycházel z předpokladu, že vlastnictví zbraně je právem každého občana a reguluje se pouze její nošení na veřejnosti, stejně jako některé zakázané zbraně (zejména tzv. zbraně zákeřné, ale i zbraně zakázané předchozími výnosy, např. větrovky).

Nošení bylo předmětem úředního povolení – zde se poprvé objevuje typicky rakouský termín zbrojní pas (Waffenpaß, v novém pravopise Waffenpass). Nicméně i z této povinnosti existovala řada výjimek a množství rakouských občanů mohlo zbraň nosit bez zbrojního pasu z titulu své funkce nebo zaměstnání.

Z dnešního pohledu se může jevit jako kuriozita, že povolení k nošení zbraně nepotřebovali také ti, pro které byla zbraň součástí zemského kroje, a že povolení k nošení se mohlo automaticky vztahovat i na vlastní služebnictvo.

S Němci přišel zákaz

Od roku 1934 začal být v souvislosti s tzv. rakouskou občanskou válkou aplikován všeobecný zákaz držení zbraní pro určité politické subjekty a jejich příslušníky, zejména sociální demokraty. Když v souvislosti s novelou zbraňového zákona v roce 2010 tuto skutečnost v rakouském parlamentu zmínil sociálně demokratický poslanec Ewald Lindinger, dočkal se nadšeného ohlasu a výkřiků „To není špatný nápad!“

Po roce 1938 a připojení Rakouska k nacistickému Německu začaly na jeho území platit německé zbraňové zákony a tento stav se – s výjimkou zákazů kvůli rase – v podstatě udržel až do roku 1967, kdy se Rakousko začalo postupně vracet k vlastní tradici zbraňové legislativy.

Současná právní úprava vychází ze Zbraňového zákona (plným jménem Bundesgesetz über die Waffenpolizei – WaffG) přijatého v roce 1996 a významně novelizovaného v roce 2010. K němu se pojí jako druhý významný pramen rakouského zbraňového práva 1. a 2. prováděcí nařízení ke Zbraňovému zákonu (1. und 2. Waffengesetz-Durchführungsverordnung), vydané Spolkovým ministerstvem vnitra v letech 1996 a 1998 (s významnými změnami v roce 2012).

Čtyři kategorie zbraní

Zbraň je podle rakouského zákona definována jako předmět, který je „svojí povahou určený k tomu, aby svým bezprostředním působením odstranil či snížil schopnosti člověka k útoku či obraně.“ Stejně jako v českém právním řádu se i v rakouském vymezují čtyři kategorie zbraní.

Kategorie A se dělí na zbraně zakázané, např. tlumiče hluku výstřelu, zbraně maskované jako předměty denní potřeby, brokovnice ovládané pohyblivým předpažbím (o těch níže) či brokovnice s celkovou délkou menší než 90 cm nebo s délkou hlavně menší než 45 cm (nicméně např. známý Taurus Judge zakázaný není, protože je na něj ze zákona pohlíženo jako na revolver v ráži .45 LC) a na zbraně, které jsou válečným materiálem, tj. samopaly, kulomety a podobně.

Držení a nošení těchto zbraní je zakázáno. Seznam zakázaných zbraní může kdykoliv rozšířit svým výnosem ministr vnitra. Zakázané zbraně je možné držet a nosit na výjimku, kterou v případě prokázání oprávněného zájmu vydává spolehlivé osobě starší 21 let příslušný zbraňový úřad. Držení a nošení zbraní, které jsou válečným materiálem, je možné pouze na výjimku vydanou ministrem zemské obrany.

Kategorie B jsou jako u nás zbraně, jež podléhají povolení. Sem patří krátké palné zbraně do 60 cm celkové délky, poloautomatické zbraně bez ohledu na ráži a celkovou délku a opakovací brokovnice (kromě „pump“, které jsou zakázané). K jejich nabytí, držení, popřípadě nošení je zapotřebí příslušné povolení, tj. průkaz držení zbraně (Waffenbesitzkarte) nebo zbrojní pas (Waffenpass). Tyto zbraně podléhají též povinnosti registrace.

Lovecké jsou volně dostupné

Kategorie C obsahuje jedno i víceranné a opakovací dlouhé kulové zbraně s drážkovanou hlavní, tj. např. lovecké pušky, malorážky a kombinované zbraně. Tyto zbraně je možné volně nabývat od 18 let a po jejich nabytí je pouze nezbytné je do šesti týdnů ohlásit u libovolného v Rakousku sídlícího podnikatele v oblasti zbraní a střeliva (prodejce, zbrojíř a podobně), který tyto informace dále poskytuje státním orgánům a ty se pak shromažďují v centrálním zbraňovém registru, jenž byl zřízen novelou v roce 2012.

Kategorie D obsahuje brokovnice, kromě těch, které patří do kategorie A nebo B. Do roku 2012 byl jejich nákup volný nad 18 let a nepodléhaly ani registraci, od zavedení centrálního zbraňového registru se režim jejich nabývání rovná kategorii C, tj. jsou volně prodejné od 18 let, ale nově podléhají i povinnosti registrace.

Zbrojní pas jen na nošení

K nošení zbraní kategorie C a D je zapotřebí zbrojní pas nebo jiné oprávnění, např. lovecký lístek u zbraní určených k výkonu práva myslivosti. Určitou kuriozitou je skutečnost, že pokud kupující není zároveň držitelem průkazu držení zbraně nebo zbrojního pasu, může mu prodejce zbraň kategorie C nebo D vydat až tři pracovní dny po uzavření obchodní transakce. Tato rakouskými střelci ironicky nazývaná „lhůta na vychladnutí“ má snad zabránit zkratovitému jednání za použití střelné zbraně.

Na rozdíl od české zákonné úpravy nespadají ostatní zbraně, tj. zejména jednoranné perkusní, kolečkové, křesadlové, doutnákové, vzduchové a historické vyrobené před rokem 1871, do kategorie D, ale jsou zvlášť mimo kategorie vyjmenovány v §45 WaffG. Jejich nabývání je volné od 18 let a nepodléhají registraci. K jejich nošení je však zapotřebí zbrojní pas.

Dále je ještě zvláště vymezený termín „zbraním podobné výrobky“, který se týká zejména airsoftových zbraní s energií střely nad 0,08 J. Ty nejsou považovány za zbraně, ale je možné je prodávat jen osobám nad 18 let. Jejich nošení není regulováno. Cokoliv pod hranicí 0,08 J je považováno za hračku.

Povinný posudek od psychologa

Základním dokumentem většiny rakouských střelců, kteří drží zbraň kategorie B, je průkaz držení zbraně. K jeho vystavení je zapotřebí bezúhonnost, spolehlivost a doložení odborné způsobilosti. Osoby ve služebním poměru (policisté, vojáci, justiční stráž) odbornou způsobilost dokládají služebním průkazem, lovci loveckým lístkem, sportovní střelci potvrzením své sportovní organizace. Ostatní jsou povinni absolvovat kurz u certifikovaného instruktora, který následně vydá doklad přezdívaný „řidičák na zbraň“.

Průkaz držení zbraně se vystaví jen rakouskému občanu staršímu 21 let. Platí i povinnost deklarovat účel nabytí, která je ale spíše formalitou. Obvykle se udává ochrana zdraví, života a majetku ve vlastním obydlí nebo sport. Nepříjemnou povinností jsou od roku 1996 povinné psychologické posudky.

Průkaz držení zbraně opravňuje sám o sobě k nákupu dvou zbraní kategorie B. Pokud chce někdo držet více zbraní, musí podat žádost o rozšíření. K té se sice musí dokládat pouze deklarace účelu, praxe ale ukazuje, že bývá posuzována přísněji než u samotného vydání průkazu držení zbraně.

Nošení je omezeno

Zbrojní pas opravňuje k témuž, co průkaz držení zbraně, ale navíc ještě k jejímu nošení. Za nošení se podle rakouského práva pokládá jakékoliv nakládání se zbraní, ať již nabitou nebo nenabitou, mimo vlastní domov, pozemek nebo vlastní provozní prostory, resp. u cizích prostor se souhlasem vlastníka, a mimo zdůvodněný transport např. na střelnici. Transport musí být v nenabitém stavu a v uzavřeném obalu.

Zbrojní pas se vydává na konkrétní počet zbraní, a to buď jednu, nebo dvě. Pokud chce střelec vlastnit více zbraní, musí ostatní držet na průkaz držení zbraně. Podmínky vydání zbrojního pasu jsou prakticky totožné s podmínkami vydání průkazu držení zbraně s jednou významnou výjimkou – žadatel musí dokladovat potřebu nošení.

Neplatí zde tak striktní omezení jako např. v Německu, ale i tak je právě na tomto bodě velká část žádostí zamítána. Nošení se povoluje zejména z důvodu výkonu zaměstnání a povolání, a to buď takového, k němuž zbraň patří (ostraha), nebo takového, jež s sebou nese zvýšené riziko (klenotník, taxikář). Ostatní důvody jsou úředníky posuzovány individuálně.

Pumpy obětí populismu

Ani Rakousku se nevyhnula populistická hysterie a přijímání nesystémových zákonných změn, jež jdou proti některým vybraným typům zbraní. Zde se obětí staly brokovnice s pohyblivým předpažbím, tzv. pumpy. Ty byly do konce roku 1993 volně prodejné nad 18 let bez registrace. Po tragické události, kdy mladý psychopat takovouto puškou povraždil svou rodinu, se právě tento typ zbraní stal „obětním beránkem“ populistů, kteří okamžitě začali operovat s argumenty o „ohromné palebné síle, kterou normální občan nemůže potřebovat“ (srovnání se současnou debatou v USA je velmi instruktivní). V roce 1994 se jim podařilo prosadit úplný zákaz tohoto typu zbraně, jenž platí dodnes.

Dopad tohoto nařízení dobře ukazuje, jak kontraproduktivní podobné paušální zásahy jsou. Podle údajů rakouské organizace IWÖ, zabývající se zbraňovým právem, bylo odevzdáno jen několik set „pump“, asi dva tisíce jich bylo na výjimku zaregistrováno a minimálně čtyřiceti tisíc dalších přešlo do ilegality.

Dodnes se objevují případy, kdy např. postarší zemědělec zakoupil před rokem 1994 příslušnou brokovnici naprosto legálně pro osobní obranu v odlehlé usedlosti na venkově, informace o změně zákona se k němu nedostala a najednou se ocitá v situaci, kdy je souzen jako zločinec, jenž se dopustil nedovoleného ozbrojování a hrozí mu až rok vězení.

K dokreslení právní absurdity už je třeba jen říci, že poloautomatické brokovnice, např. ruské Saigy, jsou bez problému dostupné a povolené jako zbraň kategorie B...

ThDr. Petr Jan Vinš - člen LEX o.s.

Celé číslo časopisu si můžete též prolistovat v náhledu na Publero: ZBRANĚ & NÁBOJE 3/2013.


Článek publikujeme s laskavým svolením šéfredaktora časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE.

Další články

  • Kontroverzní problematika regulace olověného střeliva se v orgánech Evropské unie řeší již delší dobu. V poslední době však došlo k jisté, mírně řečeno nestandardní snaze celý proces urychlit....

  • Vážené členky, vážení členové, s ohledem na poslední vývoj šíření nákazy viru Covid-19 („koronavirus“) v ČR i Evropě představenstvo rozhodlo, že Valná hromada spolku LEX z.s., která byla naplánována na...

  • Rok 2019 byl opravdu rušný a nabitý. Snaha zachovat právo na držení zbraní tak, jak ho známe, si vyžádala kompletní přepracování zbraňové legislativy. Pojďme si tedy shrnout, na čem jsme v tomto...

  • O držení zbraní v Maďarsku se mimo tuto zemi mnoho neví – hlavně proto, že neexistuje překlad tamního zákona o zbraních a strojovému překladu maďarština poměrně úspěšně vzdoruje. Naštěstí máme v Maďarsku...

  • Včera (tj. 9.1.2020) zařadil Organizační výbor Poslanecké sněmovny na pořad jednání 40. Schůze - začínající dne 21.1.2020 - do prvního čtení novelizaci zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, tzv....