Že Evropská komise zneužije teroristické útoky v Paříži k dalšímu utahování šroubů na poli legálního držení zbraní, asi každý očekával. A Brusel v tomto ohledu opět nezklamal. Firearms United na svých webových i facebookových stránkách zveřejnilo článek, odhalující zákulisní praktiky Evropské komise a některých evropských politiků.

Před více než rokem jsme psali o zákonu připravovaném ve Skotsku, podle kterého měly být zavedeny zbrojní průkazy na vzduchovky. Zákon již byl schválen a může celé Evropě sloužit jako varovný příklad. Jeho sedmadvacet stran by se dalo shrnout do jedné věty: Vláda Skotům močí na hlavy a už se ani nesnaží předstírat, že je to déšť.

V polovině června se na střelnici Žalany u Teplic konala střelecká soutěž, která se poněkud vymykala standardu. Střelnice se zelenala maskáči nejrůznějších typů a dlouhé zbraně byly k vidění v množství výrazně větším než malém. Hlavní ale byla společná myšlenka, která sem všechny účastníky přivedla – připomenout si veterány všech ozbrojených složek, kteří při službě společnosti byli zraněni nebo dokonce přišli o život, a svým způsobem podpořit je i jejich rodiny.

Reportéři ČT – dne 15.5.2015. Doporučuji shlédnout (Reporteri CT 15.5.2015). Přiznám se, že když se to stalo, tak jsem jen zaregistroval střílečku v Záběhlicích a následný konec pachatele, a moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Až výše uvedený pořad mě dodal podrobnosti k zamyšlení.

Mezinárodní výstava IWA není jen pro výrobce a obchodníky. Každoročně se zde setkávají i zástupci střeleckých organizací, ať už je jejich primárním zájmem sport, lov nebo sebeobrana. Na konferenci pořádané mezinárodní organizací Světové fórum střeleckých aktivit (WFSA) se pořádají odborné semináře na důležitá vybraná témata. Letošní přednášky se soustředily na snahy o zákaz olověných střel v různých zemích, a na přijetí mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Větu „v České republice je příliš mnoho zbraní“ slyšíme po tragédii v Uherském Brodě od různých lidí dnes a denně. Jako mluvčí sdružení na ochranu práv majitelů zbraní jsem byl v médiích také několikrát s tímto tvrzením konfrontován a vždy jsem odpovídal empirickými daty: v České republice je 7,6 zbraní na 100 obyvatel, což je zhruba evropský průměr.

Se zájmem jsem si v č. 1/98 přečetl článek šéfredaktora Střelecké revue, nazvaný „Kdo se za nás postaví?“. Je dobře, že se někdo začíná zajímat o práva střelecké veřejnosti. S právy českých střelců, myslivců a vlastníků zbraní to není momentálně ještě tak špatné v porovnání s tím, co se děje ve světě. Věřte mi, že to bude daleko horší!

Jeden z mých známých, chtivý nového zbrojního průkazu, si zašel k lékaři pro obvyklé potvrzení o zdravotní způsobilosti. A ačkoliv tento prokazatelné naprosto zdravý třicátník a výkonnostní střelec už má zbrojní průkaz řadu let, lékař ho poslal k psychologovi. Prý to tak dělá se všemi uchazeči.

V posledních letech se stále častěji opakuje smutný scénář. Poblíž města či vesnice stojí střelnice, kde se střílí a nikomu to nevadí. Pak se změní územní plán, kolem střelnice vyrostou obytné domy a jejich obyvatelé si začnou stěžovat na hluk. Následuje měření, omezení provozu a celý proces nezřídka končí tím, že střelnice je buď zavřena, nebo zavře sama.
Jak se proti tomu bránit, na to jsme se zeptali Tomáše Trávníčka, ředitele sdružení LEX na ochranu práv majitelů zbraní.

Mít vlastní střelnici je zřejmě sen každého, kdo se aktivně věnuje střeleckému sportu a zbraním vůbec. Nejinak tomu bylo i u Josefa Těsnohlídka, legendy našeho střeleckého sportu a známého úspěšného sportovního střelce z předovek. Jemu se tento sen splnil.