Ve středu 27. 3. 2013 v 09:00 hodin byl zahájen další jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci začali delší přestřelkou, kterou po několika minutách zahájil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek, když kritizoval způsob, jak se vládní „dualice“ předchozího dne postavila proti zákroku policie na pražské radnici. Potom poslanci ještě v rámci projednávání pořadu jednání stihli probrat...

Ve středu 20. 3. 2013 byla v Poslanecké sněmovně ČR projednána ve druhém čtení novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a změně některých dalších zákonů. Rychlostí blesku prošly obecnou i podrobnou rozpravou pozměňovací návrhy Zemědělského výboru a Výboru pro bezpečnost (blíže viz článek Novela zákona o zbraních ve druhém čtení) a taktéž i pozměňovací návrh poslance Víta Bárty, který definuje neletální zbraň jako střelnou zbraň...

 Dle návrhu pořadu 52. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR by měla být ve středu 20.03.2013 projednána ve druhém čtení novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a změně některých dalších zákonů. Vzhledem ke stavu předjednání a zájmu na vybudování a spuštění centrálního registru zbraní by rozprava a hlasování o této novele mohly být klidnější.

Málokoho asi překvapí, že české a slovenské zbraňové zákonodárství si jsou velmi podobné. Před rokem 1993 platil v obou částech tehdejší federace zákon č. 147/1983 sb. O zbraních a střelivu, který ideově navazoval na ještě poměrně stručný zákon č. 162/1949 sb. Otázku zbraňové legislativy sice poprvé hlouběji propracovával, byl ale zejména požadavkem...

Dnes vychází číslo 3/2013 časopisu ZBRANĚ & NÁBOJE, ze kterého jsme převzali tento zajímavý článek: Mezi českým a rakouským zbraňovým právem je možné nalézt celou řadu shod a podobností. Jdou nejen na vrub jednotící síle EU, ale z větší části i společné právní tradici ještě z dob Rakousko-Uherska. Rozhodně platí, že rakouské zbraňové zákony jsou spíše bližší českým než drakonickým německým. V některých ohledech je rakouské zbraňové právo dokonce ještě liberálnější, než naše.

Zbraňová legislativa našich západních sousedů patří dlouhodobě k nejpřísnějším v Evropě. Má to své historické důvody. Po první světové válce došlo v návaznosti na Versailleskou smlouvu k masivnímu odzbrojení civilního obyvatelstva. V roce 1928 byla poprvé zavedena státní povolení k držení a nošení zbraně a začalo být požadováno prokázání spolehlivosti a potřeby (jakkoliv bylo za důvodnou potřebu v této době uznáváno třeba i to, že je člověk automobilista a často projíždí opuštěnou krajinou).

Jako kluk jsem sbíral leccos. Známky, odznaky, citáty slavných osobností, dokonce (ač z nekuřácké rodiny) krabičky a kartony od cigaret. Na tuto sbírku jsem byl zvlášť pyšný. Cenné úlovky mi vozil hlavně soused – „tirák”, takže jsem v době hluboké normalizace vlastnil i spoustu kousků západní provenience.

Přinášíme vám informace o švýcarské zbraňové legislativě, které nejsou běžné dostupné v češtině. Text byl převzat z publikace Cestování se zbraní na území na území Německa, Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska, jejímž autorem je David Hanuška a kterou vydalo Nakladatelství Leges, s. r. o. Nakladatelství a autorovi knihy děkujeme za laskavé svolení k uveřejnění tohoto textu.

Jak již upozornilo Legis Telum, dne 30. 9. 2013 vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), které stanoví vývozní povolení  a opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich...

Většina z vás již zřejmě četla, nebo aspoň ví o dokumentu zvaném „novela 119“, který se po internetu rozšířil koncem minulého roku a údajně pocházel z policejního prezídia. Většinou držitele zbraní dost nadzvedl ze židle. Na dotaz na policejní prezídium nám potvrdili, že dokument je od nich, ale odmítli sdělit cokoli dalšího s tím, že se jedná o interní dokument. Proto jsme reagovali oficiální žádostí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a zažádali o veškeré materiály týkající se případné přípravy novely zákona...