Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes projednal návrh změny ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, která do tohoto zákona má zavést právo občanů nabývat, držet a nosit zbraně.

Když jsme v Bruselu a Štrasburku bojovali proti nesmyslným restrikcím vymyšleným Evropskou komisí, měli jsme mnoho spojenců. Ne všichni se ovšem ukázali jako zcela spolehliví. O to více si zaslouží poděkování ti, kteří prokázali odvahu i charakter a „drželi basu“, i když se je komise snažila uchlácholit, že jejich zbraní se „to“ netýká.

Ve středu 7. 6. prošel druhým čtením ve Sněmovně návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti. Jedná se zdánlivě o formalitu, ale formalitu nesmírně důležitou: krátký odstavec, který by tato novela přidala, by totiž mocně působil skrze páku základních smluv o EU i Směrnic a zachránil právní nárok zákona dbalých a Policií prověřených českých občanů držet a nosit zbraně, projdou-li přísnými testy a chtějí-li. Je to to samé právo, které v českých zemích existovalo nepřetržitě od roku 1852 až doposud s pouze dvěma výjimkami: dobou nacistické okupace a komunistické diktatury.

Ministerstvo obrany spustilo na facebooku skupinu Branné spolky, ve které mohou občané i organizace podávat návrhy a připomínky ke vznikajícímu projektu branných spolků. Velmi takovou iniciativu vítáme a předkládáme naši představu, jak by taková spolupráce mohla vypadat a fungovat.

Při prvním čtení novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky někteří poslanci projevili námitky, které by se daly shrnout jako „není to k ničem“, „je to nesmysl“, „ničemu to nepomůže“ nebo „nebude to fungovat“. Je zajímavé, že pro svůj pesimismus neuvedli žádné zdůvodnění, ačkoli předkladatelé zákona naopak popsali zcela přesně s odkazy na konkrétní paragrafy v evropských smlouvách, proč to smysl má a fungovat bude.

Jeden z našich členů vypracoval velmi podrobný rozbor, ve kterém tyto argumenty shrnul.

Přepis prvního čtení návrhu poslanců Romana Váni, Milana Chovance, Igora Jakubčíka, Zuzky Bebarové Rujbrové, Bronislava Schwarze a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. /sněmovní tisk 1021/

Ing. Karel Psohlavec (26) vystudoval Vysoké učení technické v Brně a jeho hlavním koníčkem jsou zbraně, tedy především ty dlouhé. Podělil se s námi o některé dojmy z pobytu na Novém Zélandu.

Dne 14. března 2017 totiž schválil Evropský parlament směrnici Evropské komise, která v celé EU výrazně omezí vlastnictví a režim nakládání se všemi typy doposud legálních zbraní v rukou slušných a zákona dbalých občanů.  Zkrátí se platnost zbrojního průkazu z 10 na 5 let, omezí se ZP pro mladé sportovce a myslivce do 18 let, všechny již znehodnocené zbraně visící na stěnách se budou muset registrovat, jakož i primitivní předovky na černý prach, dále všechny obyčejné a doposud volně držené poplašné a signální zbraně. Doposud všechny bezproblémové samonabíjecí zbraně na zbrojní průkaz, do kterých existuje zásobník s větší kapacitou, než bude směrnicí dovoleno, se rovnou stanou nebo mohou stát zakázanými (pokud bude do nich zakázaný zásobník vložen), případně je bude možné vlastnit pouze dočasně...

Návrh novely směrnice o nabývání a držení zbraní byl i přes odpor českých a dalších europoslanců schválen Evropským parlamentem v restriktivní podobě. Ještě ho sice musí schválit Rada EU, ale jelikož Parlament směrnici schválil v podobě navržené Radou, nelze očekávat, že by nastaly nějaké další změny. Následovat bude zveřejnění ve Věstníku EU, pak začne běžet lhůta 15 měsíců na implementaci – tedy zavedení nových omezení do právního řádu. Jaké jsou tedy možnosti?

V poslední době z médií dostáváme často dotazy na jednání kolem směrnice o zbraních a její následky. Proto jsme některé dotazy vybrali a odpovídáme na ně veřejně.